Holidays Memories- 2. část

Doufám že u této části dáte více jak dva komentáře :) Protože jinak to nemá cenu ani psát. 

,,Megan, Phill se dnes půjde podívat do města, nechceš jít s ním?‘‘ navrhla mi máma, když si stlala postel.

,,Myslím, že tohle si nechám ujít,‘‘ řekla jsem suše a otráveně si sedla do pleteného křesla oproti posteli.

,,Já nevím co máš pořád za problém, Phill je hodný a bystrý kluk, já být tebou…‘‘

,,Mami, ale já o něj nemám zájem ano? Neříkejte mi už s tátou co mám dělat a co ne,‘‘ vyjekla jsem a ruce zaťala v pěsti.

,,Jsem tvá matka!‘‘

,,A já jsem dospělá! Už se s tím smiřte,‘‘ křičela jsem a zvedla se z křesla. Popadla jsem malou kabelku přes rameno, nazula balerínky a rychlým krokem vyběhla ven z pokoje. Po dlouhých schodech jsem doběhla až na recepci, netrvalo mi to dlouho, přeci jenom máme pokoj v druhém patře. Vyběhla jsem na čerstvý vzduch a mířila k pláži, kde ještě nikdo nebyl. Balerínky jsem si vzala do ruky a studeným pískem se prodírala až k moři. Sedla jsem si na břeh, nohy namočila do moře a dívala na tu úžasnou hladinu přede mnou. 

Po chvíli sem vedle sebe viděla nohy. Vylekaně jsem ucukla a zvedla zrak nahoru. Ruku jsem si dala před oči a zúžila oči abych lépe viděla na vysokou postavu skrz pražící sluníčko. Na těle měl velké množství tetování a díky velkému motýlovi na břiše mu více vynikala vypracovaná postava. 

,,Vyděsil jsi mě,‘‘ řekla jsem a zrak upřela zase na moře.

,,To jsem nechtěl,‘‘ řekl a sedl si vedle mě. Do nosu mi udřela jeho vůně mísící se s vůní slaného moře.

,,Jak jsi věděl že jsem tady?‘‘ otočila jsem na něj hlavu a upřeně mu koukala do očí. Přes mé tmavé brýle byli ještě krásnější než normálně.

,,Viděl jsem tě z pokoje, máme ho na stejném patře,‘‘ usmál se a upravil si kšiltovku na hlavě otočenou kšiltem dozadu. Z ní mu trčelo pár neposedných tmavých kudrlinek. 

Vítr prudce vál a mě tělem proběhl mráz díky tenkým šatům. Panovalo tu až trapné ticho a jediné co tu bylo slyšet, byli odrážející se vlny o nedaleký útes. 

,,Neřekneš mi proč jsi tady tak brzo?‘‘ navrhl najednou. Měla jsem pocit že jemu se svěřit můžu. Vtipné že? Znám ho dohromady tak pár hodin.

,,Vlastně jediný důvod proč jsem tu je ten že se mě moji rodiče snaží dát dohromady s jedním klukem. Problém je v tom že ho nemám ráda, a dneska ráno jsem se s mámou trošku chytla. Nemůže pochopit to že jsem dospělá,‘‘ shrnula jsem rychle a neposedný pramínek vlasů si zastrčila za ucho. 

,,Musíš tomu dát čas, oni to pochopí,‘‘ řekl tiše a ruku mi položil na rameno. Jeho teplý dotyk mě příjemně zahřál.

Otočila jsem se na něj a zaostřila na jedno z jeho tetování. Kdyby to tetování neměl, vypadalo by to jako by jsem se mu koukala do rozkroku.

,,Co znamená tohle tetování?‘‘ zeptala jsem se ho a ukázala na tetování v spodní části jeho břicha.

,,Kapradí symbolizuje sílu, vytrvalost a vášeň,‘‘ odpověděl mi s úsměvem a podíval se na tetování.

,,Kolik jich máš?‘‘

,,Okolo šedesáti.‘‘

,,Páni,‘‘ žasla jsem a usmála se na něj. Písek už mě pomalu začínal studit na zadku, na pláž už přicházeli partičky lidí a v nedalekém baru se rozezněla hudba. 

,,Už bych asi měla jít, nechci celou dovolenou poslouchat o tom jaká jsem nevděčná,‘‘ omluvila jsem se a vstala. Rukami jsem si oprášila zadek od písku, nazula si balerínky a přes rameno přehodila malou bílou kabelku.

,,Doprovodím tě,‘‘ nabídl Harry a rychle vstal.

Dny utíkali docela pomalu. Byla jsem ráda protože tu Harry měl být ještě dva dny než odletí, zatím co já jsem tu ještě pět dní. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí, třeba že je tu i s kapelou (divné že jsem je ještě nepotkala) nebo že mají chvíli pauzu, než zase odlétají na další koncerty z turné 2014. Celou dovolenou mi zpříjemnil a já měla pocit že tady naše cesta ještě nekončí. Mám pocit že je to něco, co jen tak neskončí. Počet mých nejlepších přátel se zvětšilo o jednoho člena, Harryho. Moc jsem si ho oblíbila.

Na druhou stranu je mi to líto. Za chvíli odjíždí a co bude potom? Zapomene  na sebe, každý bude žít svůj odlišný život a jen  vzdálené vzpomínky nás budou připomínat. Na tuhle situaci jsem ale nechtěla myslet.

Předposlední den mě Harry seznámil i se zbytkem kapely. S usměvavým Liamem, tichým ale okouzlujícím Zaynem, smějícím se Niallem a bláznivým Louisem. 

,,Zahrajeme si beach volejbal!‘‘ navrhl Louis a zajásal. 

,,Tři na tři?‘‘ pokračoval Liam.

Rozdělili jsme se do týmů. Stála jsem vepředu u sítě a kontrolovala, jestli Harry s Liamem dávají dostatečný pozor. Když jsem se otočila, oba dva mi ukázali vztyčené palce. Usmála jsem se a mírně pokrčila kolena.

Vyhráli jsme. Harry radostně zajásal, doběhl ke mně a vzal mě do náručí. VE vzduchu se mnou otočil, než mě zase položil na zem. Zasmála jsem se a plácla si s Liamem. Byla jsem šťastná, ale i smutná protože Harry za pár hodin odjíždí.

Kdyby mi někdo řekl co by se tady stalo, nevěřila bych mu. Nikdy bych nevěřila že jednoho kluka si můžu během pár dnů tak oblíbit. Kdyby se mě někdo zeptal na mých pět nejbližších přátel, nebála bych se tam zařadit i Harryho. Jeho úsměv mi vždy vykouzlí i ten můj. Hrdě můžu říct, že nelituju toho že jsem ho poznala a že patří mezi mé nejlepší přátelé. Divné. Kdo by to čekal. Já určitě ne.